Zánik kulturního domu a domu služeb

V letech 2012–2013 přišla obec Svojetice zbytečně o dva významné objekty občanské vybavenosti — kulturní dům a dům služeb. Obě budovy sloužily obyvatelům obce a mohly i nadále plnit důležitou společenskou a praktickou funkci. Dnes obec řeší nedostatek prostor pro kulturní, spolkovou i veřejnou činnost a proto je namístě se ptát, co bylo skutečným důvodem pro likvidaci obecního majetku občanské vybavenosti a zda tehdejší rozhodnutí byla skutečně správná.

Prodej kulturního domu

V roce 2012 schválilo zastupitelstvo obce na návrh starostky Martiny Vedralové (Svojetice 2030) prodej obecního kulturního domu soukromé společnosti za 2 miliony Kč.

Podle kupní smlouvy měl na místě vzniknout polyfunkční objekt zahrnující komerční prostory, dvě lékařské ordinace a bytové jednotky. Realita je však jiná — na místě dnes stojí soukromý bytový dům.

Kulturní dům přitom představoval významný obecní majetek. Nacházel se na návsi v místě původního hostince a byl na svou dobu velkoryse navržen. Objekt disponoval sálem o rozloze přibližně 340 m², restaurací, klubovnami, rozsáhlým technickým zázemím a dalšími prostory. Celková zastavěná plocha činila téměř 1000 m².

Podle našeho názoru mohl po rekonstrukci sloužit občanům ještě řadu let. Řada místních obyvatel, kteří se na jeho výstavbě brigádnicky podíleli, nesla jeho ztrátu velmi těžce.

V době prodeje navíc existovaly dotační programy umožňující rekonstrukce podobných objektů s relativně nízkou finanční spoluúčastí obcí. Zatímco okolní obce těchto možností využily a svou občanskou vybavenost zachovaly, Svojetice se vydaly opačnou cestou.

Zánik domu služeb

Podobný osud potkal i obecní dům služeb, ve kterém byla v minulosti umístěna mimo jiné obecní knihovna.

Na veřejných zasedáních zaznívaly informace, že o pronájem celého objektu projevila zájem podnikatelka propojená s jedním ze zastupitelů. Objekt byl pronajat k podnikání, přestože existovaly obavy, že bude fakticky využíván k bydlení, ačkoliv k tomu nebyl určen.

Obavy části občanů se později naplnily a to i v jiné rovině — nájemné nebylo dlouhodobě hrazeno. Po soudních sporech došlo k vystěhování nájemce, avšak vzniklý dluh obec nakonec odepsala jako nevymahatelný.

V roce 2013 na návrh starostky Martiny Vedralové zastupitelé rozhodli o prodeji domu služeb s odůvodněním, že se nachází ve špatném technickém stavu. Toto odůvodnění však působí rozporně, protože obec předtím investovala do rekonstrukce sociálního zařízení i modernizace vytápění.

Přestože místní spolek i někteří občané projevili zájem objekt pronajmout nebo odkoupit a zachovat jej pro služby občanům, zastupitelstvo schválilo jeho prodej soukromé společnosti za 100 tisíc Kč. Té samé společnosti, které obec o rok dříve prodala kulturní dům a která dům služeb zbourala, aby na jeho místě vzniklo několik parkovacích stání sloužících soukromému bytovému domu.

Postup obce při tomto prodeji prověřovalo Ministerstvo vnitra z hlediska dodržení zákonných postupů, protože obec při prodeji porušila zákon a nepostupovala v souladu splatnou legislativou. Ještě před ohlášenou kontrolou ministerstva však byl objekt rychle zbourán.

Dnešní situace

Paradoxem celé situace je, že obec dnes řeší přesně to, o co se v minulosti rozhodnutím tehdejších zastupitelů sama připravila.

Za opakovaného působení Martiny Vedralové ve funkci starostky už obec jen na studii a projektu sportovně-kulturního areálu vynaložila přibližně 2 miliony Kč. Areál má vzniknout v místě, kde dnes stojí plně funkční budova bývalé mateřské školy, která má být kvůli nové výstavbě zbourána.

K realizaci výstavby nového objektu však nemá obec dostatek vlastních prostředků a lze jej proto uskutečnit jen v případě, že obec získá dotaci. Stavba si ale vyžádá i významnou spoluúčast obce. V roce 2021 byla odhadovaná cena projektu sportovně-kulturního areálu přibližně 50 milionů korun. Je tedy pravděpodobné, že při současných cenách stavebních prací bude konečná částka ještě vyšší.

Jinými slovy — obec v minulosti prodala dva objekty občanské vybavenosti za celkem 2,1 milionu Kč a nyní hledá desítky milionů korun na jejich náhradu.

Závěr

Strategický plán obce předpokládal, že v roce 2027 bude mít obec přibližně 1200 obyvatel. Přesto se zastupitelé rozhodli zbavit významné části obecní občanské vybavenosti.

Realita je taková, že už v roce 2026 má obec více než 1400 trvale hlášených obyvatel a další výstavba pokračuje.

Ve Svojeticích dnes chybí kulturní sál, prostory pro spolkovou a zájmovou činnost i zázemí pro služby občanům. Přitom obec takové objekty vlastnila.

Je proto namístě položit si otázku, zda rozhodnutí zastupitelů přijatá v letech 2012–2013 skutečně odpovídala dlouhodobým potřebám obce a jejích obyvatel.

Martina Vedralová byla starostkou v době, kdy došlo k prodeji kulturního domu i domu služeb. Návrhy na jejich prodej sama předkládala zastupitelstvu. Z tohoto pohledu nese podle našeho názoru hlavní politickou odpovědnost za důsledky těchto rozhodnutí, tedy i za současný nedostatek občanské vybavenosti ve Svojeticích.